Ligugé

V Ligugé se moje tužby naplnily, stal jsem se poustevníkem. Brzy se kolem mě začali shlukovat jiní katolíci, takže se vytvořila komunita. Také se ke mně přidal jakýsi katechumena, který toužil být také být poustevníkem. Neuplynulo mnoho dní, když náhle upadl do malátnosti a byl sužován horečkami. Bohužel jsem musel na několik dní odejít pryč, a když jsem se vrátil, našel jsem tělo nového katechumena bez duše. Smrt přišla tak náhle, že katechumen odešel z tohoto světa nepokřtěn. Všichni bratři plakali nad touto ztrátou, když jsem vrátil. Nařídil jsem všem ostatním, aby opustili celu, kde mrtvý ležel a pln Duchem svatým jsem se usilovně modlil.  Cítil jsem, jak do mě vstoupila síla, maličko jsem se vzpřímil a hleděl jsem do tváře mrtvého. Uplynuly necelé dvě hodiny a začal jsem pozorovat, jak se údy mrtvého chvějí a jak se mu otevřely oči.

Později pak Severusovi vypravoval, že když opustil tělo, byl přiveden před soud a už myslel, že bude odsouzen mezi temný dav. Tu dva andělé potvrdili soudci, že právě za něho se modlí Martin. Ti samí andělé nařídili, aby byl odveden zpět a navrácen.

Já jen mohu potvrdit, že každá modlitba a přímluva za mrtvé, má velikou moc a mnohé duše mohou být zachráněny.

Chci před Tebou, Pane, vzpomenout na své mrtvé.

Na všechny, kteří patřili ke mně a odešli.